Toxickými matkami nazývám matky, které zatěžují své děti (ať již v dětském věku či v dospělosti) neadekvátními emočními nároky. Vyžadují zájem, vděčnost a naprostou loajalitu, v podstatě sebepotvrzení, protože se v jádru cítí nejisté a nehodnotné. Žárlí, obviňují, vyčítají, zkrátka manipulují. Člověk má pocit, že se jim nikdy nezavděčí, dokud jim zcela nepodřídí svůj život a ještě nevyčte všechna jejich přání, která zpravidla nevysloví na rovinu, a ani potom ne, protože nejsou nikdy dost spokojené.
Do terapie přicházejí ponejvíc ženy, a tak se mohu vyjadřovat pouze k dopadu toxických matek na dcery, kde mám vypozorovaný prakticky stejný vzorec, nikoli na syny, s nimiž nemám dostatek zkušeností a zřejmě si svůj handicap řeší, často ke své škodě a škodě svých blízkých, jinak než prostřednictvím terapeutické pomoci.
Zátěž toxických matek vůči dcerám je specifická tím, že od nich požadují vlastně mateřskou roli, jelikož dcery jsou také ženy. Dospělá žena, která v dětství nedostala dost lásky a potvrzení od své vlastní matky, očekává v podstatě mateřskou lásku a potvrzování vlastní hodnoty od dcery. Pokud na to dcera přistoupí, dochází tak k obrácenému toku energie, kdy dcera neadekvátně sytí emoční potřeby své matky, a pokud nenahlíží nezdravost takové situace, očekává pak podobné sycení od svého dítěte. Vzpomínám na klientku, která chodila do terapie kvůli tomu, že se jí v pokročilém věku, když se konečně cítila dost vyžitá na mateřství, nedařilo otěhotnět. S velkou láskou zajišťovala program své matce, spolu s manželem ji brali na dovolené a dle jejích představ se starali o její chalupu, a sama chtěla dítě proto, aby ji měl někdo rád a byl jí vděčný.
Uvědomění si patologičnosti takového obráceného toku energie a odmítnutí se na něm podílet je důležitým momentem, kdy je žena připravena na zdravé mateřství a nezdravý transgenerační přenosový vzorec má tak šanci zastavit.
Jiný dopad toxických matek se týká partnerských vztahů. Sice se říká, že si dcera vybírá partnera po vzoru otce, z mých zkušeností se však dcery toxických matek často ocitají ve vztazích, kde zažívají podobné manipulace jako ve vztahu s matkou. Zcela nevědomě vyhledáváme vzorce, na které jsme zvyklí. „Při volbě partnera nevědomé procesy hrají mnohem větší roli než procesy vědomé. Partneři, kteří nejsou vhodní k tomu, aby spolu opakovali vnitřní drama, nepřipadají pro úzké spojení v úvahu. S jistotou náměsíčníků se nacházejí a sbližují lidé, kteří spolu inscenují tragédie svých dětství,“ píše Heinz-Peter Röhr ve své knize Narcismus – vnitřní žalář. Ve snaze vyhnout se nepříjemným vlastnostem a způsobům chování, které ženy zažívaly od svých toxických matek, někdy vědomě volí partnery, kteří jsou zdánlivě matčinými „pravými opaky“. Jenže každý extrém je špatně a protiklady jako by netvořily konce úsečky, ale kruh, kde se dotýkají a vykazují stejné důsledky. Tak si například dcera krajně konfliktní matky najde zcela nekonfliktního muže a po čase zjistí, že se s ním cítí podobně jako s matkou. Důsledek je totiž podobný: Matka, která vyvolává konflikty kvůli každé banalitě, není schopna udržet zdravé bezpečné vztahy, v nichž by se druhý cítil dobře. Nekonfliktní partner jednak může obviňovat ženu za každý konflikt, do něhož vstoupila, jednak sám nejedná ani tam, kde by měl a neumí řešit ani náročnější situace ve vztahu, které časem zákonitě přicházejí. Tudíž ani on nedokáže udržet zdravé vztahy, ve kterých by oběma stranám bylo dobře. Jiný příklad: Dcera se cítila povinna zcela podřídit svůj život matce a dělat vše co ona chce, jak chce a kdy chce. Ve snaze vyhnout se ve svém partnerském životě tomuto vzorci si může najít pravý opak – muže nesamostnatného a závislého, který chce dělat vše s ní a být stále s ní. Časem se z něj může stát nesnesitelný uzurpátor zcela nerespektující její svobodu velmi podobně jako její matka. Nebo si najde muže, který je naopak velmi individualistický a soběstačný, nemá ale smysl pro žádné „my“. Opět jde o nezdravý, nevyvážený způsob vztahování se.
Jelikož nám rodiče během dětství vtiskávají náš vztah k sobě samým a zároveň nás učí vztahovosti, je jasné, že být dítětem nezralé, toxické matky, která od dítěte očekává nekonečné sebepotvrzování, je velkým handicapem. Velkou šanci však mají ti, kdo si jej jsou vědomi, porozumí celé situaci a mají dost odhodlání a vůle ji řešit.